Svět škol v časech AI

Umělé inteligenci by se spíše mělo říkat automatická inteligence (AI). Zvykáním si na spolupráci s AI automatizujeme lidské kognitivní funkce a kreativní procesy. Myšlení, používání jazyka, čtení, psaní či tvorba obrazů, které jsme doposud považovali za výlučně lidské schopnosti, zvládají nyní i stroje.

Zatímco se učíme, jak zacházet s AI, AI se učí, jak zacházet s námi.

V kontextu šíření AI společností stojí za pozornost přesvědčení, že AI dokáží vést člověka tou nejefektivnější cestou, neboť předem ví, co je pro každého dobré, což může být v lehkém konfliktu se svobodnou vůlí a schopností zohledňovat vlastní myšlenky, pocity a potřeby.

Automatické inteligence mají také poměrně velké problémy orientovat se v záležitostech, které nejsou snadno popsatelné či proměnitelné na data. Člověk sestává z mnoha takových záležitostí. Protože je živý.

Rozšíříme-li výuku, tedy šíření informací a učení dovednostem potřebným pro zacházení s nimi, o AI, měli bychom si být jistí, že to nepřeženeme a neztratí se při tom vše spontánní, nepopsatelné a nekvantifikovatelné, ono lidské a osobité. Přesně to, co dává životu a jeho poznávání smysl.

Možná se používání AI nelze vyhnout, chceme-li děti vést směrem k budoucnosti, ale možná je svět, kde AI nebudou úplně všude, budoucností přijatelnější, zdravější a smysluplnější. To se zatím neví.

O čem se neví, o tom se dá mluvit.

O semináři

Setkání je velmi interaktivní a počítá se, že se z otevřených témat rozvine bohatá a inspirativní diskuze.

Během semináře se nepracuje s AI a jeho součástí není návod, jak pracovat s jednotlivými automatizovanými inteligencemi. Pozornost je věnována spíše přítomným inteligencím přirozeným.

Je potřeba tužka, sešit a jakákoli kniha dle libosti.

8 hodin (á 45 min) – tak je prostor na všechny pohledy všech zúčastněných. Doporučeno.

4 hodiny (á 45 min) – zkrácená verze s důrazem především na 2. a 3. část

Lektorem je Jan Kršňák, autor projektu Digiděti a několika knih, intuitivní pedagog, digitální antropolog a šlechtitel informací.

První blok: Proč je smysluplnější se AI vyhýbat

Zatím nežijeme ve společnosti, kde je používání AI povinné. Použijme kritické myšlení k zamyšlení, co vlastně AI je a kde a k čemu bude či nebude vhodné AI používat.

• Společenský kontext AI (korporátní AI, datifikace, nová fáze průmyslové revoluce, globální civilizace, ekologické aspekty AI)
• Aktuální používání AI (válka, sledování, kontrola, gambling a finance, AI internet)
• AI společníci a nahrazování mezilidské komunikace komunikací člověka se strojem či dokonce komunikací stroje se strojem.
• Je nutné učit ve škole děti pracovat s AI? Co znamená, že žáci a studenti s AI pracují, aniž by je to kdokoli učil? A co když ani tvůrci AI příliš nevědí, jak s AI pracovat?
• Když neznáme budoucnost AI, jak si ji představujeme?

Druhý blok: Potenciální škodlivost AI pro myšlení

Pokud využijeme nabízených přínosů AI k rozšíření vlastního myšlení, k jakým intelektuálním schopnostem to může vést? Jak vypadá lidské myšlení v kontextu strojů vytvářejících zdání, že myslí.

• Symbióza nebo spolupráce lidského a automatizovaného myšlení.
• Jaký je rozdíl mezi racionálním, automatizovaným, vystresovaným a líným myšlením?
• Iluze množství informací. Více a rychleji neznamená vždy lépe.
• Poznávání jako základní pohyb lidské inteligence. Role myšlení, cítění a vůle na tvořivost a radost z učení se.

Třetí blok: Narušení schopnosti čtení a psaní

Jaké potíže se objevují při zacházení s informacemi v časech AI. Co když se ukáže, že už skutečně nelze věřit vůbec ničemu? Co se dnes děje s pravdivostí informací, faktů a skutečností. Jak s tím souvisí důvěra v druhého a sebedůvěra?

• Je nejpravděpodobněji poskládaný text natolik hodnotným výtvorem, že jej stojí za to číst a studovat? Je pravděpodobnost totéž co pravda?
• Halucinace. Antropofizace stroje a automatizace jazyka. Statistická průměrnost, nepřítomnost porozumění kontextu a absence citovosti, algoritmizace vnímání, brainrot, workslop.
• Krátkodobý a dlouhodobý vliv LLM (chatovací AI) na psaní a čtení.
• Proměna výuky psaní a čtení v kontextu rozšíření AI. Kolektivní a kreativní psaní.
• Komunikace s chatboty a text vygenerovaný automatickým jazykem.

Čtvrtý blok: Obrazotvornost tváří v tvář AI

Co je inteligence? Jak vypadá inteligence automatizovaná a co víme o inteligenci přirozené? Jak spolu souvisí inteligence, myšlení, poznání, moudrost, zkušenost, učení a vzdělávání. Co znamená být člověkem?

• Jak lidé a stroje obohacují svět o své pohledy.
• Imaginace, inspirace a intuice jako prvky přirozené inteligence.
• Proč není automaticky personalizovaná výuka dobrý nápad a o co všechno se ochudíme, když za nás naše výstupy tvoří AI.
• Co máme jako dospělí říkat dětem o současném světě a nástupu AI

Co si ze semináře odnesete:

Hlubší porozumění vašim pohledům na AI a svět kolem nás.

Možná i urgentní potřebu vzdělávat žáky a studenty v práci s AI, což je zcela v pořádku. Anebo si naopak odnesete klid, že se do výuky AI pouštět nepotřebujete. Anebo něco mezi. Lektor semináře dovoluje, abyste si odnesli, cokoli potřebujete.

Jedině sebevědomí a informovaní uživatelé mohou AI používat smysluplně. Všem ostatním hrozí, že AI bude k učení a rozvoji používat je. AI je mocný nástroj a seminář otevírá i otázku, kdy je to člověk, kdo používá internet a kdy internet používá nás. Nejčastěji se dějí oba děje současně.

Odnesete si nové pohledy na myšlení, cítění, čtení, psaní a lidskou tvořivost.

Chuť číst knihy a povídat si o nich s živě myslícími lidmi.

Vhledy do nitra internetu.

Energii do vzdělávání pro budoucnost a osvěžené vědomí, že učení a učení se dávají smysl.